Armwartner je otevřeným spirituálním proudem, ke kterému se může přihlásit každý, kdo souhlasí s jeho idejemi, aniž by se někoho musel ptát na souhlas či schválení. Na druhou stranu ze strany zakládající skupiny mohou nově příchozí získat veškerou podporu, o kterou budou stát včetně možnosti pospolu praktikovat.

Armwartner je proud vycházející ze staroseverské tradice, obzvláště z linie Rökkr. Primárním patronem Armwartneru, jak název napovídá, je vlk Fenris. Ten je nazírán jako pán divoké přirozenosti a pravé podstaty jež dlí v každém z nás. Jeho jantarové oči září na cestě temnotou a odhalují pravou podstatu věcí. Pomáhá každému najít sama sebe ve své pravé přirozenosti, zbavené pokrytectví, sebeklamu, bloků a pout pocházejících z takzvaných společenských norem a výchovy. Heslo následovníků Fenriho zní: „Jsme to, co jsme, ničím jiným býti nemůžeme a ani nechceme, a proto tím čím jsme, jsme zcela naplno a beze zbytku.“. Jak z výše uvedeného vyplývá jsme silní individualisté, ovšem se smyslem pro smečku dle zásady – Silnou skupinu mohou sestavit výhradně silní jednotlivci. Ačkoliv Armwartner vychází ze staroseverské tradice, nejsme, a ani nechceme být, striktními rekonstrukcionalisty či dokonce living historiky. Žijeme teď a tady. Proto i naše spirituální praxe musí zrcadlit naše skutečné potřeby a život (může-li být rituální meč, může být i rituální AK – 47). Nehalíme do hávu starých forem současné mainstreamové pseudokřesťanské  humanistické ideje. Naopak, snažíme se starého ducha odít do moderního šatu. V souladu s tímto klademe důraz na vlastní intuici a osobní spirituální praxi. Uvědomujeme si, že pohanská tradice Evropy byla na dlouhou dobu přerušena a mnohé se ztratilo. A tak, ať chceme nebo ne, musíme pro inspiraci sáhnout i do jiných tradic a systémů či dokonce spoustu věcí vytvořit dle své intuice úplně znovu. Máme vždy na paměti, že aby spirituální praxe byla funkční, musí respektovat princip „krev a půda“. Ať se nám zastánci multikulturalismu snaží tvrdit co chtějí, je nesporným faktem, že krev našich předků, jejich genetický odkaz, nás determinuje jak po stránce fyzické tak i psychické. Proto přebírání praktik od výrazně geneticky a kulturně odlišných společností, děje-li se bezhlavě, může být v lepším případě nefunkční, v horším nebezpečné (pakliže moji předkové po mnohé generace konzumovali maso a pili alkohol tak mám zděděny jiné dispozice než někdo jehož předkové alkohol neznali a živili se převážně rýží a ovocem). V momentě kdy se pokusím převzít takto radikálně odlišnou životosprávu či budu užívat exotické posvátné rostliny, může mne to tak akorát rozbít, protože mé tělo s tím zkrátka neumí zacházet.

Stejně tak jsem svázána s půdou na které žiji. Ta má svůj rytmus, podnebí, počasí, střídání ročních období. Těžko mohu oslavovat příchod životadárných záplav (po vzoru starých Egypťanů), když v našich podmínkách rozvodněná Vltava znamená maximálně velký problém. Nebudu trvat na tom, že každý den mám ráno za úsvitu vyběhnout nahá ven načerpat sílu ze životadárného slunce, když tři měsíce v roce bývá za úsvitu cca 12°C pod nulou.

Armwartner je militantní. Nebojíme se konfrontací a to ani fyzických. Za svými názory si zásadně stojíme a nenecháme se zastrašit. Za své ideje nekompromisně bojujeme stejně jako za svá práva, jsou-li napadena. Věříme, že každý má právo bránit svůj majetek, bezpečí a svobodu všemi prostředky. Nedotčeni pseudohumanismem odmítáme tzv. „přiměřenost“ (přesněji, nemůžeš mu přece přerazit nos, když ti pouze nadával). Přiměřená reakce je dle nás taková, která zabrání dotyčnému v nežádoucím chování a odradí ho od jeho opakování (samozřejmě jsme osoby zdravého rozumu, a uvidíme-li šestiletého sousedova syna kterak nám leze na švestky, rozhodně ho obratem nezastřelíme).

Nereaguje-li někdo na slušnou výzvu, může být velmi snadno a rychle konfrontován s tvrdou pěstí. Udivené výkřiky: „Vždyť jsem jen napsal prudivou reakci na internetu,“ nás opravdu nechávají chladnými. Respektujeme, že každý nemůže být mistrem ultimátního zápasu. Tak jako v armádě mají své místo výsadkáři, průzkumníci, ale i lékaři, spojaři apod., kteří s odhodláním bojují za společnou věc tak i v Armwartneru má své místo každý, kdo chce přidat svoji sílu k síle ostatních. Každý může bojovat dle svých možností a schopností způsobem jemu nejbližším.